Konzolové Války

- Sega Dreamcast.



- Microsoft Xbox


- Nintendo GameCube

Sony PlayStation2



Nintendo-N64


- PlayStation One.


- Sega Saturn Console


- nintendo snes



- Sega Mega Drive


- Sega Master System

- Nintendo Entertaiment System.



- Intellvision

- Colecovision



– Atari VCS


- Pong a Nolan Bushnell.


; -zakladatel Atari Nolan Bushnell a hit Pong.


text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 320px; height: 240px;" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihdrw4ZkNuB7KFVvdHRkiHuB4uTbiyhgIX0K7FrJ40OsOKqrn6qDn6VI7LFMJdmpaRbSLjSg2qohjX_OgmrftADGwZOEiqL3Ku-zPecOeLXvFdtUVkht2pG_Z2bUcAK1-12aY7V1_WrHfw/s320/atari-pong.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5266727777236990274" /> – Pong

- Ralph Baer



Co to vlastně konzolové války jsou?

Je dobrá otázka, proč jsou konzolové války tolik "zpopulárněny" narozdíl od jiných elektronických výrobků?Denně jsme svědci dalších "bitev", ale proč se nevedou tak obsáhle dohady, debaty třeba o depilátorech?
Existuje k tomu určitě pár důvodů.
Herní konzole jsou naprosto specifickou kategoríí narozdíl třeba od televizorů nebo telefonů.Firma vyrobí konzoli a vydělává především na zisku z prodeje různého softwaru a licencí.Výrobci konzolí mají také tu možnost se zaměřit na logo nebo tvar konzole.Třeba takový výrobci mobilů, kteří narukují s novou edicí každý měsíc tak Nintendo pod plachtou Game Boye táhlo přes deset let.Druhým důvodem jsou určitě fanoušci.Určitě i jiné elektrické výrobky mají své skalní příznivce, ale milionové komunity, kteří na forech bojují za své konzole je vskutku unikátní.

První krůčkyVynález"interaktivní televize" je přisuzován newyorskému inženýrovi Ralp Baerovi .
V roce 1966 Baer vynalezl svoji první hru Chase, kde se po obrazovce pronásledovaly dvě bílé tečky(jednoduchá elektronika, žádný počítač).Přístroj na bázi analogové elektroniky, opatřený dvěma ovladači, byl uveden pod názvem Magnavox Odyssey a umožnoval hrát několik jednoduchých zabudovaných her mezi nimž byl nejpopulárnější Ping Pong.Právě Ping Pong inspiroval zakladatele Atari Nolana Bushnella k vývoji mincového automatu PONG, který byl v roce 1975 následován domácí variantou a stal se prvním opravdovým videohernám hitem.

První konzolová válka 1980-1983

V roce 1977 přišla na trh konzole Atari VCS(později přejmenované na Atari 2600).Výhodou firmy Atari bylo, že ji tvořili nadšení programátoři ze Sillicon Valley, kteří v uvolněné firemní atmosféře rychle přetvářeli původní nápady v úspěšné herní počiny.Stručně řečeno Atari pod vedením Nolana Bushnella pochopilo význam kvalitního softwaru.Zrodil se model, který funguje dodnes – prodat co nejvíce přístrojů za přijatelnou cenu(VCS šlo za 199 Dolarů na dračku) a vydělávat hlavně na hrách.
Bojištem historicky první konzolové války byly Spojené státy americké.Tento konkurenční boj byl vyprovokován úspěchem Atari(v letech 1977 až 1980) se každoročně zdvojnásoboval prodej konzolí).Jako první zareagoval hračkářský gigant, tvůrce panenky Barbie, firma Mattel, který uvedl v osmdesátem o něco pokročilejší platformu Intellivison za 299 dolarů(včetně jedné hry).Mattel v reklamách agresivně zaútočil na Atari, ale ačkoli se jeho produkt zpočátku prodával velmi dobře, na dlouhé trati nakonec prohrál.Proč?Atari vlastnilo liceni na řadu hitů známých z mincových automatů, které mohla konvertovat pro VCS(např.Space Invaders) a svou roli hrála i nižší cena.Podobný byl i pokus firmy Coleco s konzolí ColecoVision uvedenou v roce 1982, opět lepší hardware a znovu cenovka 299 dolarů.Trumfem ColecoVisionu byla licence k oblíbené japonské hře Donkey Kong od jakéhosi Nintenda, po tomto hitu však studnice atraktivních titulů jaksi vyschla.Atari první válku rozhodně vyhrála, ale následně dala do prodeje pár unáhlených konzolí (5200 a 7800) a Atari se zhroutilo.Nový managment zničil uvolněnou pracovní atmosféru a talentovaní tvůrci odešli založit vlastní studia.Toto vedlo k takzvanému Velkému videohernímu krachu roku 1983 po kterém všechny americké projekty postupně zkrachovaly.Když sem pak roku 1985 vrthlo japonské Nintendo, neexistovala síla, která by se mu mohla postavit.

Druhá konzolová válka(1985-1989)

Hiroshi Yamauchi dědic rodinného podniku na výrobu herních karet Nintendo kolem sebe shromáždil talentované inženýry,vizionáře a obchodníky(např. Gunpei Yokoie, pozdějšího tvůrce konzole Game Boy).Yamauchi chtěl co nejpokročilejší a přitom co nejlevnější konzoli, výsledek se jmenoval Family Computer prodávaný s úspěchem v Japonsku od roku 1983.Původní motivací k založení americké pobočky byl pro Nintendo byznys mincových automatů (Donkey Kong)po velkém krachu Atari v roce 1983 však vedení US pobočky vycítilo skvělou příležitost.Redesignovaný Famicom se pod názvem Nintendo Enterainment System(NES) začal ve Spojených státech prodávat od roku 1985 a hned to byl šokující, oslnivý úspěch.Celkem se dodnes prodalo celosvětově zhruba 60 mil. NESů, z čehož více než polovinu udalo Nintendo právě v USA.Mimo Japonsko a USA se konzolím zatím moc nedařilo.Během své totální dominance Nintendo samozřejmě zažilo několik útoků ze strany konkurence.Pomineme-li křečovité pokusy, jako Atari 7800, nejvážnějším protivníkem byla další japonská firma(původně však založena američanem) – Sega.Ta uvedla svůj Master System v USA roku 1986(a o rok později ve zbytku světa), avšak(zatím) nedokázala rivalovi způsobit větší újmu.Nintendo si totiž mohlo díky dřívějším uvedení dovolit uplatnovat nárok na herní exkluzivitu.To znamená, že kdo chtěl vydat jakoukoliv hru pro NES, musel se zavázat, že tutéž hru nikdy nevydá na žádném jiném formátu.Touto politiokou Nintendo efektivně odžízlo Segu od téměř všech herních hitů z tzv. třetí ruky.Dále Nintendo potvrdilo herní kvalitu svými vlastnímy výtvory.Při pohledu na ta čísla vůbec není divu, že Mario je mezi americkými dětmi populárnější než MickEy Mouse.
Třetí konzolová válka(1991-1995)
Když Sega pochopila, že Nintendo nedokáže porazit herní nabídkou, rozhodla se překročit ke "špinavému"kroku – pouhé dva roky po Master Systemu vrhá na trh technicky mnohem pokročilejší Mega Drive(v USA známý spíše jako výrobek Sega Genesis), přístroj, který o generaci převyšoval výrobek evidentně zaskočeného Nintenda.Aby podtrhla vyspělost Mega Drivu, propagovala Sega svou konzoli jako první "šestnáctibitovou"(s odkazem na architekturu centrálního procesoru).Bylo to poprvé, kdy se hardwarové svalstvo stalo ústředním motivem propagace nového formátu(ale jistě ne naposledy!).Jaký to však div, Mega Drive se přes veškerou výkonnost v prvních letech neprodával příliš dobře.Když Nintendo uvedlo pro staré NES další díl blaznívé oblíbené skákačky Super Mario Bros., byl nejvyšší čas, aby si hlavouni Segy sedli a popřemýšleli, jak odvrátit hrozící katastrofu.
A oni na to skutečně přišli.Řešením byly samozřejmě hry, dobré hry, které by těžily z technickým možností daleko pokročilejšího přístroje a jasně demonstrovaly oprávněnost přechodu k další konzolové generaci – věc, která se nám zdá dnes samozřejmá, se tehdy musela vžít do myšlení hráčů.Většina lidí, kteří si původně koupili NES, si možná mysleli, že si sním budou hrát nadosmrti.Naprosto klíčovou roli v softwarové ofenzívě Segy pak sehrál titul Sonic The Hedhehog – tzv. "Maskot" identifikující se se značkou Sega a jdoucí do přímého boje s Mariem.Sonic byl totálním protikladem Maria – agresivní, rychlý, nablýskaný, moderní, akční, bezstarostný a přímočarý – dokonce využil všeho, co umožnila 16bitová grafika Mega Drivu, a ukázal jasný rozdíl.Nintendo však nečekalo se složenýma rukama.Trochu pozdě, ale přece uvedlo svůj 16-bitový systém, konzoli Super NES,a aby nebylo pochyb o odhodlanosti bojovat, rovnou k ní přibalilo Super Mario World "next-gen verzi" nejprodávanější herní série všech dob.
Šestnáctibitová válka byla dosud nejdrsnější, nejintenzivnější a přinesla také nejtěsnější výsledky.Sega v severoamerických reklamách rovnou říkala "Genesis dokáže to, co Nintendo ne" (slovní hříčka Nintendo'nt).Nakonec se všaj bojovalo především hrami.Nintendo rychle úvadělo skvělá pokračování svých silných značek – nový Metroid, nová Zelda, Star Fox, Donkey Kong Country, což je taktika, o kterou se opírá dodnešních dnů.Marná sláva, polní tráva, Nintendo má prostě zdaleka nejúčinnější first party vývoj, nejvyšší a nejvyrovnanější kvalitu her, které si samo pro své formáty vyvíjí.Sega kontrolovala druhým Sonicem.Vítězství však slavila především díky lepší podpoře od třetích stran.Osudovou chybu Nintendo udělalo, když cenzurovalo krvavé scény v Super NES verzi populární bojovky Mortal Combat.Sega vydala plnohodnotnou (čti brutální) konverzi automatového hitu a rázem pro Mega Drive získala image dospělejší, dynamičtější konzole, zatímco "Nintendo bylo pro děti".Sega se v této generaci téměř vůbec neprosadila v Japosnku, v USA s Nintendem vedla rovnocenný souboj a poprvé se konzolové hraní výrazně prosadilo i v Evropě.Dá se říci, že poprvé(a také naposledy) zvítěžila v obchodní válce proti Nintendu.S jedenatřiceti miliony prodaných kusů zůstane Mega Drive největším hardwarovým úspěchem firmy.Na obzoru se však už zatahovalo pro oba tradiční rivaly.Z dálky znějící válečné bubny Sony Playstation naháněly hrůzu...

Čtvrtá konzolová válka (1995-2000)

I když se firmě Sega podařilo vytvořit image drsnější a dravější firmy, v polovině devadesátých let ještě nikdo nepochyboval o tom, že konzolobé hraní je záležitost pro děti(Nintendo), maximálně pro pubertální teenagery(Sega).Souboj dvou kreslených postaviček, Mario versus Sonic, co jiného bystě čekali?Pokud byli zájemci o hry i mezi dospělými, pak v drtivé většině dávali přednost strategíím a simulátorům na počítačích (a ti se většinou za svůj koníček styděli a maskovali vlastnictví počítače prací).
Fenomenální úspěch PlayStationu je podle všeho dílem cíleného útoku Sony na mnohem širší skupinu hráčů.PlayStation byla první konzole, kterou si ve větším měřítku kupovali dospělí sami pro sebe.Je to také první konzole, která se dočkala opravdu masového rozšíření v dosud převážně počítačové Evropě.Maskotem PlayStationu nebyl ani legrační instalatér nebo komiksový ježek, spíš to bylo futuristické vznášedlo z Wipeoutu vyzdobené v duchu avantgardního designu.Nebo ještě lépe virtuální sexbomba Lara Croft.Úspěch Sony však nebyl jen dílem "cool" marketingu a globální strategie.
Jako první chvátala na trh nových konzolí Sega se s přístrojem nazvaným Saturn(když nepočítáme totální propadáky typu Atari Jaguar).Obchodní taktika i změny specifikací na poslední chvíli(přídavek druhého procesoru) byly později interpretovány jako "panikaření" v reakci na oznámení PlayStation.Největší chybou Saturnu byl velmi obtížný vývoj 3D Grafiky, v důsledku čehož na něm multiplatformové hry vypadaly výrazně hůř než na PlayStationu.Uspěchaný start konzole navíc zpočátku znamenal totální nedostatek kvalitních her, k tomu přidejte cenovku o sto liber více než u PlayStationu a vidíte, že o porážce Segy bylo rozhodnuto poměrně brzy.
Sony dokázala prodat PlayStation jako "doplněk životního stylu", odvážila se ke způsobu propagace, který byl ve světě videoher dosud zcela neznámý.Reklamy na PlayStation spíše připomínali undergroundové reklamy z MTV.Saturn byl lehký soupěř, jeho fylozofie byla sice podobná PlayStationu, ale zdaleka ne tak dotažená.Válku s Nintendem bylo ovšem třeba vybojovat mnohem důmyslnější taktikou.Nintendo si moudře dalo se svojí další konzolí na čas.Když ji v roce 1996, tedy celý rok po PlayStationu, uvedlo, mohlo se chlubit 64-bitové N64, nejvýkonnějším hardwarem na trhu a vynikající launch nabídkou, ve které samozřejmě nechyběl dokonale vyladěný Mario 64, naprostý milník v dějinách plošinového žánru.Nintendo se pečlivě připravilo a už se chystalo válcovat trh s obvyklou sestavou first-party titulů – na obzoru se šikovaly nová Zelda, Star Fox, Banjo Kazooie, Mario Kart, jenže hned na začátku se jak říkají Angličani, trefilo do vlastní nohy.Největší chybou Nintenda v této generaci pravděpodobně byla sázka na cartridge v okamžiku, kdy konkurence osadila své konzole CD mechanikou.Výhodou cartridgí je rychlý přístup k datům, jejich zásadní nevýhodou však nesrovnatelně vyšší výrobní náklady a především výrazně nižší datová kapacita.Je téměř jisté, že právě díky této skutečnosti se Sony podařilo přetáhnout významné third-party vydavatele jako Capcom, Squaresoft, Namco či Konami, a s nimi naprosto klíčové tituly, jako Metal Gear Solid, Final Fantasy VII, Tekken, Ridge Racer a Resident Evil.Když si k tomu připočtete příčinlivost "domácích" studíí Sony v Japonsku, USA i Evropě a série jako Wipeout, Crash Bandicoot a (hlavně!) Gran Turismo, vyjde vám jasný výsledek.
Sony PlayStation se stala historicky pvní domací konzolí, která překonala hranici 100 milionu prodaných kusů.

Pátá konzolová válka (1999-2006)
První výstřely tzv. 128-bitové války padly brzy a znovu díky firmě Sega.Ta poté, co musela útpně sledovat nezadržitelný pád svého Saturnu, měla svým způsobem volné ruce, aby mohla přikročit k proptnímu akci (u skutečně úspěšných produktů uživatelé nesou příliš brzké uvedení "next-genu"těžce, za zdravý životní cyklus konzole se dnes považuje období 5 až 6 let).Výsledkem byl Dreamcast (uveden celosvětově během let 1998-1999), z mnoha hledisek poučený a prvotřídní produkt, který byl hned zpočátku doprovázen pozoruhodnými hrami.Jeho komerční úspěch byl však dočasný a trval přesně do okamžiku, kdy Sony odhalila detaily chystané konzole PlayStation2.Totální porážku Dreamcastu lze považovat za největší úspěch marketingového oddělení Sony v posledních letech.
Ps2, konzole radikálně odlišného a elegantního vzhledu(zatímco Dreamcast vypadal jako tradiční herní mašinka)s neodolatelnou nabídkou typu 2v1 (díky přehrávce filmů na DVD).Když byla PS2 uvedena na trh během roku 2000, armáda fanoušků Sony vzala obchody útokem nehledě na to,že launch nabídka her nebyla zdaleka tak oslnivá jako u Dreamcastu.Dál už to bylo jednoduché.Sega si svou prohru včas uvědomila a rozhodla se k bezprecedentnímu kroku, předčasně – už začátkem roku 2001 – uzavřít svou hardwarovou kapitolu a soustředit se výhradně na vývoj her pro kdysi konkurenční formáty.Nebýt toho, nidky bychom si nezahráli hry jako Virtua Fighter 5 nebo nejnovějšího Sonica.Na cestě za druhým vítězstvím v řadě stály Sony ještě dvě překážky.Jak tradiční Nintendo, tak nový hráč na scéně, americký Microsoft.Pokud jde o GameCube, dnes už je jasné, že to byla zdaleka nejméně úspěšná domací konzole Nintenda.Tato firma v každé další generaci počínaje NESem ztrácela miliony zákazníků, což je někdy interpretováno tak, že se nechal strhnout konkurencí.GameCube, výkonově plně srovnatelný s Xboxem a PS2, je přístroj, který hraje podle pravidel stanovených nepřítelem, proto se nejvíce zpronevěřil původní ideji levné, jednoduché a přístupné uživatelnosti.Na druhou stranu Nintendo opět zaznamenalo pár úspěšných first-party titulů např. i Resident Evil.Díky velkým přijmům z hanheldové sekce Nintendo přežilo 5.konzolovou válku bez potíží.
V Xboxu se zhmotnil úhlavní nepřítel, logický frontální útok nejbohatší technologické firmy na světě, předvídaný Kutaragim už před lety.Taktika Microsoftu byla extenzivní, uvedení konzole doprovázely masivní investice, prodeje byly podpořeny obrovskými dotacemi a další stovky milionu dolaru se napumpovaly do reklamy.Něco se povedlo(služba Xbox Live,first–party vývoj her jako Halo nebo Project Gotham Racing), něco dopadlo hůře(humpolácký design, neschopnost prosadit se na japonském trhu).24.milionů prodaných Xboxů jej řadil na druhou příčku před GameCube.PlayStation2 představuje báječný úspěch.Stejně jako první konzole Sony dokázala překročit hranici 100 milionů prodaných kusů(a podařilo se jí to ještě rychleji).PS2 žil/žije dlouhou dobu po launchu Ps3 a stále tvoří ziskový koláč Sony.
A stále se na PS2 dělají velmi kvalitní počiny jako SW:the force unleashed nebo Yakuza2.
zdroje : OPS2 a http://computermuseum.50megs.com/collection.htm
článek přítomná konzolová válka doplním asap.